Mentorink je velmi přirozený proces, se kterým se můžeme potkávat v různých etapách života a v různých rolích či situacích.
Jedni z nejstarších přirozených mentorů byli mistři řemesla, kteří předávali konkrétní dovednosti méně zkušenému učni. Podobně to tak může být i ve školách, kde učitel pomáhá absolventovi pedagogické fakulty rychleji vplout do učitelské praxe.
Kvalitní mentor je vlastně zkušený kouč s expertní znalostí v daném oboru či roli. Rozumí a důvěrně zná kontext, ve kterém se mentorovaný pohybuje. Využívá dovedností kouče a umí vědomě přecházet z koučovací role do role mentorské. V mentorské roli nabízí svůj názor, zkušenost či znalost.
Mezi hlavní dovednosti mentora patří schopnost nalézt nejvhodnější cestu, jak předat své zkušenosti a dosáhnout toho, aby se je mentorovaný naučil co nejlépe využívat.
V mentorinku platí stejně jako v každé komunikaci to, že vysílač a přijímač musí být naladěny na stejnou vlnovou délku. V procesu mentorinku je zodpovědností mentora – vysílače - za to, že ladění funguje a vysílaná informace je pro mentorovaného – přijímače - čitelná a srozumitelná. To je základní dovednost mentora, který vytváří prostor pro aktivní a efektivní učení tím, že vytvoří (vyladí) stejnou vlnovou délku pro porozumění.
Učitel – klient si určuje, co se chce naučit a mentor ho při tom podporuje.
Mentor pomáhá učiteli stanovit si cíl, zmapovat svou výchozí situaci a hledat cestu, jak k cíli dojít. Součástí takového procesu je naplánování jednotlivých kroků a společné vyhodnocování, jestli měly pro učitele nějaký smysl a užitek.
Mezi nejčastější zakázky patří například formulace cílů výuky a jejich sdělování žákům na začátku každé hodiny, využívání metod aktivního učení, práce se skupinovou dynamikou, zavádění partnerské komunikace, přenášení zodpovědnosti na žáky, práce s hodnocením, stanovení kritérií pro hodnocení a podobně.